Exkluzivní rozhovor s mistrem hororu Stephenem Kingem o novém zpracování jeho nejslavnějšího hororu TO.

24. 10. 2017

 

V rámci nového zpracování slavného hororu To, který již brzy přijde do našich kin, poskytl Stephen King k tomuto tolik očekávanému filmu rozhovor.
Přečtěte si, jak jej hodnotí a jaké pro něj je sledovat filmová zpracování svých knih.

 
 
to_820x312
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Když se díváte na film podle vaší knihy, například To, přistihnete se, že myslíte na změny, které v něm tvůrci udělali, nebo se dokážete pohodlně usadit a těšit se z něj jako běžný divák?
Stephen King: Obojí. Sleduju změny a zjišťuju, co tam je a co ne. Ale filmy mám rád, tak mám sklony usadit se ve třetí řadě s popcornem a co nejvíc si film užít.
 

Váš román To se líbil několika generacím a zároveň je děsil. Když mluvíte s fanoušky, co Vám obvykle říkají o příběhu knihy a jejích postavách?
SK: Mnohdy říkají, že je úplně pohltila a udělala na ně velký dojem. Nedávno jsem dostal dopis od mladého spisovatele Gabriela Tallenta, který právě vydává svou první knihu. Psal, že román To ho doslova nakopl, protože se mu líbilo jeho poselství. S tím se myslím identifikují mnozí čtenáři. Mají pocit, že se ztratili v jiném světě, a ten pocit milují.
První generace čtenářů To reagovala na knihu velice silně, protože jim vracela vzpomínky na jejich mládí. V tom příběhu je mnohé z toho, čím si prošli sami. Tihle čtenáři, kteří vyrostli v padesátých letech, silně reagovali na postavy dětí a vylíčení tehdejšího života.
Geniální na téhle filmové verzi To – a ten film je skutečně geniální – je, že tvůrci posunuli příběh do osmdesátých let, takže současní dospělí to mohou cítit stejně. Lidé, kteří film vidí, reagují na to, co je svým způsobem věčné – zastrašování, první láska, nádherný pocit po ukončení školy, chvilková odloučení od rodičů a trávení času s kamarády. Pro ty je film zasazený do osmdesátých let vzpomínkou na dětství.
 

S čím jste se ve filmu ztotožnil?
SK: Mám z něj pocit, že je skutečně odlišný a po všech stránkách hodnotný. Není to pouhý horor, on v divákovi rezonuje. Andy Muschietti (režisér) skutečně věrně zachytil děti a jejich přátelství. Reálně zobrazil jejich život v osmdesátých letech, a to se mi líbilo, protože v té době jsem vychovával vlastní děti, takže jsem se mohl vrátit ve vzpomínkách. K tomu, co tyhle děti prožívají, mám velice vřelý vztah. Když jsem tu knihu psal, zasadil jsem její děj do padesátých let, protože tehdy jsem vyrůstal já.
 

Říkal jste, že se vám líbil Andyho předchozí film Mama. Můžete mi říct, co se vám na něm tak líbilo a jak to souvisí s filmem To?
SK: Oba ty filmy Andy natočil vizuálně velmi svěže. Ale tahle vizuální svěžest je vždy podřízena vyprávění příběhu – to je vždycky prvořadé. Od téhle zásady Andy nikdy neupustí, ani jednou. Drží se osy příběhy, takže z něho nemizí napětí. Skutečně se můžete pohodlně usadit a film si vychutnávat. A to se mi líbí.
To mě okamžitě zaujala úvodní sekvence, v níž Georgie sleduje svou papírovou loďku plující odpadní strouhou. A doprovází to skutečný liják, ne žádný hollywoodský déšť - leje jako z konve, ale vy vidíte na stephen_king (credit Shane Leonard)hladině stíny a záblesky slunečních paprsků. Ta scéna působí zlověstně.
Další úžasná scéna, která v knize nebyla, zobrazuje Stanleyho Urise s obrazem ženy v rabínově pracovně. Je to takový picassovský portrét; ta žena má pokřivenou hlavu. Ve filmu to působí úžasně, a když pak z toho obrazu vystoupí, vypadá to skutečně, skutečně děsivě. Je to další okamžik, kdy si uvědomíte, že Andy Muschetti si své dětství pamatuje natolik dobře, aby věděl, co děti skutečně děsí.
 

V Hollywoodu se odnepaměti říká, že casting znamená všechno. Můžete se trochu zmínit o kvalitách, které sedm mladých herců vnáší do rolí Smolařů, jak individuálně, tak jako parta?
SK: Je skoro přízračné, jak dobré dětské herce získali. Já jsem vyrostl v době, kdy odříkali scénář, tvářili se roztomile, a to bylo tak všechno. Ale děti ve filmu To jsou úžasné. Líbily se mi všechny, ale největší slabost jsem měl pro Richieho Toziera. Byl to stejný drzoun, jako jsem býval v dětství já. Finn Wolfhard byl v roli Richieho nepřekonatelný.
Andy musí mít úžasnou schopnost jednat s dětskými herci na určité úrovni, protože film s nimi stojí a padá. Dospělých si sotva všimnete. Myslím, že spousta lidí, které poznamenala televizní minisérie To, si v roli Pennywise pamatuje Tima Curryho. Jenže Pennywise v tomhle filmu, Bill Skarsgård, tu postavu úžasně přetvořil v avatár všech děsivých příšer dětství. Možná je trochu strašidelnější a trochu temnější než Curryho Pennywise, ale je úžasný. Jeho maska je trochu odlišná, ale působí stejně dobře, ne-li lépe.
 

Jaký jste měl pocit, když jste se dozvěděl, že tenhle film pokrývá asi polovinu vaší knihy a soustřeďuje se na děti?
SK: Myslel jsem si, že je to dokonalé. Jedině tak to může fungovat. Ta kniha je jako skála, která se rozštěpí na dvě stejné části.
 

O To je už předem velký zájem. Trailer měl přes půl miliardy zhlédnutí, což je rekord. Jak si to vysvětlujete?
SK: Od samého začátku jsem chápal, že ten film má velký potenciál. Říkal jsem si, že osloví každého, kdo si pamatuje tu minisérii a to, jak ho poznamenala. Lidé za mnou chodí a říkají: „Dodneška nemůžu jít kolem kanálové mřížky, aniž bych si nevzpomněl na toho klauna v podání Tima Curryho.“ Ten film zároveň překlenuje dvě tisíciletí, protože oni vyrostli v osmdesátých letech.
Nemá moc společného s popularitou knihy. Možná přeháním, když řeknu, že tu knihu četlo až sedm milionů lidí. Přesto se mi nechce věřit, když za mnou někdo přijde a řekne, že ta kniha byla to jediné, co mu v dětství nahánělo strach. Ale tak to prostě je.
Stalo se ještě něco, co se nedá předvídat. V týdnech a měsících před uvedením traileru se po celém světě začala projevovat coulrofobie (strach z klaunů). Lidé tvrdili, že viděli děsivé klauny na silnicích Kansasu a v Anglii a všude možně. Asi to tak prostě mělo být.
 
 
Mnoho vašich prací se zabývá vírou. Můžete se vyjádřit k tomu, jakou roli hraje víra v tomhle filmu?
SK: V některých mých knihách je víra v Boha silou dobra, která je protiváhou zla. Víra v románu To je spíše vírou v přátele. Přátelství je tu vystaveno velkému tlaku.
 

Přátelství je jejich hlavní zbraní proti Pennywiseovi.
SK: Je to tak. Ve filmu jedno z dětí říká něco jako: „Vybírá si nás jednoho po druhém. Je silnější než my. Ale když jsme spolu, to pouto mezi námi je silnější než on.“ A proto má vyznění filmu takový účinek.
 

Andy Muschietti je vaším velkým fanouškem.
SK: Další dítě, které jsem poznamenal. (směje se)
 

Věděl, že je nemožné dostat do filmu všechno, co se mu líbilo v knize. Ale režisér nabízí jakési ukryté stopy, které oddaní fanoušci rozpoznají. Zachytil jste je také, a pokud ano, co si o nich myslíte?
SK: Některé. A chápu je jako malé pocty, kterých si nesmírně vážím. Je to způsob poděkování za ty příběhy, poděkování za tu zábavu, a to se mi líbí.
 
 
Pokud jde o filmové adaptace vašich děl, prožíváte dobu hojnosti. Vedle To byla zfilmována Temná věž a pak byl jako televizní film natočen Pan Mercedes. Už jste zažil něco podobného, aby Hollywood adaptoval vaše dílo v takové míře?
SK: Ne, nikdy. Je to jako mít z ničeho nic všechno najednou. Šílené, ale hezké. Brzy budou také uvedeny filmy Geraldova hra1922, stejně jako televizní seriál Castle Rock producenta J. J. Abramse. A v září vyjde kniha, kterou jsem napsal se svým synem, Sleeping Beauties (Šípkové Růženky). Takže počítáme, že se svezeme na vlně přízně, klepu to na dřevo, a úspěšně ji představíme na turné, protože si myslím, že To se lidem bude velice líbit a bude se o něm hodně mluvit.
 

KOUPIT KNIHU:

TO_prebal_final_cerna
 
 
 
 

 

 
 
 
 
 
 

Podívejte se na filmový trailer k hororu To:

Vytisknout stránku Poslat odkaz na e-mail